Deset důvodů, proč jíst více vegetariánsky

Text: Bonnie Liebman (Originál v  angličtině)

„Na základě vědy se velice přesvědčivě tvrdí, že ovoce a zelenina chrání před všemi druhy rakoviny zažívacího ústrojí a rakoviny spojené s kouřením,“ říká pan Tim Byers, profesor preventivní medicíny na Univerzitě Colorado ve Vědeckém centru zdraví se sídlem v Denveru. To zahrnuje rakovinu plic, tlustého střeva, žaludku, úst, hrdla, jícnu a  močového měchýře. Nedávná studie odhalila, že lykopen – karotenoid v rajčatech a v rajčatové omáčce –může ochránit před rakovinou prostaty.

Není jasné, jak ovoce a zelenina mohou snížit riziko rakoviny. Mohou to být jejich fytochemikálie – věci jako karotenoidy, vitaminy C a E, selen, indoly, flavonoidy, fenoly a  limoneny.

Je také zřejmé, že obiloviny s vysokým obsahem vlákniny, jako jsou pšeničné otruby, mohou snížit riziko tvorby rakoviny. „Vláknina má příznivý účinek při prevenci rakoviny tlustého střeva,“ říká pan David Jenkins, specialista na vlákninu na Univerzitě v  Torontu. Těstoviny, rýže a další druhy obilovin mohou nahradit zvířecí produkty – červené maso, to obzvláště může zvýšit riziko výskytu některých druhů rakovin.

„Muži, kteří jedí červené maso jako hlavní jídlo pětkrát nebo vícekrát týdně, se vystavují čtyřikrát vyššímu riziku výskytu rakoviny tlustého střeva než muži, kteří jedí červené maso méně než jednou za měsíc,“ říká pan Edward Giovannucci z Harvardské zdravotní školy. Na základě jeho profesionální zdravotní studie na 50 000 mužích je také dvakrát pravděpodobnější, že jedlíci těžkého červeného masa mohou dostat rakovinu prostaty.

To je jen jedna studie. „Když se podíváme na další,“ říká pan Lawrence Kushi z Univerzity v Minnesotě, „je dokázáno, že červené maso je spojováno s vyšší pravděpodobností rizika výskytu rakoviny tlustého střeva a prostaty“.

Zdá se, že dokonce i libové červené maso zvyšuje riziko rakoviny tlustého střeva. „Mohou to být karcinogenní látky, které se vytvoří, když se maso připravuje, nebo je to v mase vysoce obsažené železo, nebo něco dalšího v mase,“ domnívá se pan Willett.

2.Srdeční choroby

Strava založená na rostlinách, která obsahuje hodně ovoce a zeleniny, může snížit riziko výskytu srdečních chorob. V posledních 20 letech specialisté na srdce zdůrazňují, aby se snížily nasycené tuky a příjem cholesterolu, ale rostliny mohou chránit srdce dalšími způsoby. Mezi nimi:

* Rozpustná vláknina: „Pro snížení rizika srdeční nemoci byste měli jíst více fazolí, hrachu, ovsa a  ječmene,“ říká pan Jenkins, protože se zdá, že jejich „lepkavá“ rozpustná vláknina pomáhá snížit cholesterol v krvi.

* Kyselina listová: „Je velice jasně prokázáno, že kyselina listová snižuje riziko nemoci srdce,“ říká pan Willet. Kyselina listová, vitamin B, snižuje hladinu škodlivých aminokyselin v krvi, kterým se říká homocystein. Dodává: „Ovoce a zelenina jsou hlavním zdrojem kyseliny listové.“

* Antioxidanty: Důkazy naznačují, že u vyvíjejícího se těla LDL („špatný“) cholesterol ničí tepny, jen když jsou zoxidovány (v kombinaci s kyslíkem). To je důvod, proč vědci věří, že antioxidanty, jako je vitamin E, mohou ochránit srdce. A mnohé fytochemikálie v ovoci a zelenině jsou antioxidanty.

* Vytlačení nasycení: Jíte-li hodně rostlinné potravy, je jednoduše méně místa pro nasycené zvířecí tuky, které ucpávají tepny.

3. Infarkt

„Existuje mnoho důkazů, které ukazují, že ovoce a zelenina přispívá ke snížení rizika infarktu,“ říká pan Willet. Například 20letá studie s 832 muži středního věku prokázala, že se snížilo riziko infarktu o 22 % u mužů, kterým bylo každý den servírováno 3krát denně ovoce a zelenina. Opět si nikdo není jistý, jestli je to draslík, hořčík, vláknina nebo jiné komponenty obsažené v ovoci a zelenině, které předcházejí ucpávání tepen v  mozku.

4. Divertikulóza a  zácpa

Obiloviny s vysokým obsahem vlákniny – zvláště pšeničné otruby – mohou pomoci předejít zácpě. Toto není nedůležité v zemi, jako jsou Spojené státy, kde utrácejí milióny ročně za projímadla.

Divertikulóza je také běžná. Asi 30 až 40 % lidí přes 50 ji má, i když většina nemá žádné příznaky. Jiní zažívají krvácení, zácpu, průjem, nadýmání, bolest nebo divertidikulitidu (to je, když se vaky – nebo divertikuly – které se vytvářejí ve stěnách tlustého střeva, zanítí).

„V našich studiích je jasné, že vláknina z otrub, ovoce a  zeleniny ochraňuje,“ říká pan Willet. U mužů, kteří jedli vlákninu (denně 13 gramů nebo méně), se projevila divertikulóza skoro dvakrát častěji než u mužů, kteří jedli větší množství vlákniny (denně alespoň 32 gramy vlákniny).

5. Další nemoci

Strava bohatá na rostliny může předejít dalším nemocem:

* Skvrnitá degenerace: Karotenoid zvaný lutein – který se nalézá většinou v  listnaté zeleni – může pomoci předejít zhoršení sítnice, což způsobuje slepotu u starších lidí. „V naší studii u lidí, kteří jedli špenát nebo listovou zeleninu 2 až 4krát týdně, se projevilo odhadem poloviční riziko výskytu skvrnité degenerace ve srovnání s těmi, kdo to jedli méně než jednou za měsíc,“ říká paní Johanna Seddon z Harvardské zdravotní školy.

* Nervové poruchy: Zásoba kyseliny listové může snížit riziko výskytu zadního rozštěpu obratle a dalších nervových vrozených vad. Kyselina listová z jídla (většinou ovoce a  zelenina) může také snížit toto riziko.

* Cukrovka: „Zjistili jsme menší riziko výskytu cukrovky u dospělých lidí, kteří jedli více celá zrna,“ říká pan Willet.

6.Bezpečnější jídlo

Některé ze smrtelných nemocí přenášených potravou vstupují do těla skrze zvířecí potravu. „Sekané hovězí maso je nejspíše zdrojem E. Coli 0157:H7. Drůbež je nositelem salmonely a campylobakterie, a konzumace syrových korýšů způsobila infekci vibrio vulnificus,“ říká pan David Swerdlow z Centra pro kontrolu nemocí v  Atlantě.

Jakákoliv syrová strava, včetně ovoce a  zeleniny, může být nositelem škodlivých bakterií. „Například nedávné propuknutí salmonely bylo spojováno s cantaloupe (ananasový meloun), rajčaty a vojtěškovými výhonky,“ říká pan Swerdlow. Maso, mořské plody a drůbež jsou nejspíše viníky nemocí přenášených potravou.

7.Životní prostředí

„Naše stravovací návyky mají děsivý vliv na planetu,“ říká pan Jenkins. „Pojídání zvířat by nenarušovalo životní prostředí, kdyby se odehrávalo v mnohem menším měřítku,“ vysvětluje Alan Durning, ředitel North-west Environment Watch in Seattle (Severo-východní pozorovací stanice životního prostředí v Seattlu).
„Moderní produkce masa zahrnuje časté používání – často nesprávné používání – obilí, vody, energie a pastvin,“ říká pan Durning. Cituje následující příklady:

* Znečištění vody: Hnůj a kal z jatek, drůbežárny a další výkrmny mohou znečistit dodávky vody.

* Znečištění ovzduší: Třicet miliónů tun metanu – plynu, který přispívá ke globální hrozbě – pochází z hnoje v biologických rybnících nebo zásobáren.

* Půdní eroze: Přibližně 40 % světové – a více než 70 % americké – produkce obilovin je zkrmeno dobytkem. Na každou libru masa, drůbeže, vajec a mléka, kterou vyprodukujeme, ztratí zemědělská pole asi 5 liber ornice.

* Spotřeba vody: Odhadem polovina obilovin a sena, která je zkrmena dobytkem na maso, roste na zavlažované půdě. Spotřebuje se asi 390 galonů vody na vyprodukování libry masa.

* Spotřeba energie: Spotřebuje se 10krát více energie na produkci a přepravu dobytka než na vypěstování a přepravu zeleniny.

* Přemíra pastvin: Asi 10 % vyprahlého Západu Spojených států bylo proměněno dobytkem v pustinu. A některá část této půdy nemohla být využita pro nic dalšího. „To je důvod, proč můj argument není pro vegetariánství, ale je určen lidem, aby snížili spotřebu zvířecích produktů,“ tvrdí pan Durning.

8.Náklady

Jistě můžete utratit $7.99 za salát nebo jiné potraviny. Ale od dýně až po sladké brambory je většina rostlin naprosto výhodnou koupí. A nižší cenu rostlin objevíte, když jíte venku. V čínském, indickém a  ve většině dalších restauračních menu jsou vegetariánská jídla obvykle levnější než maso, mořské plody a  drůbež.

9.Prospěch zvířat

Je nepříjemné na to pomyslet, ale dříve, než je zabijeme, jsou zvířata často chována a  přepravována v krutých podmínkách.

Důvodem číslo jedna pro stravu bohatou na rostliny je to, že chutná dobře. Pět druhů zeleniny, které jedí Američané nejvíce, jsou smažené hranolky, rajčata (většinou omáčka nebo kečup), cibule, ledový salát a jiné brambory.

Kdyby většina Američanů zmenšila porce masa, mořských plodů a drůbeže na svých talířích, oni sami – a mnoho jejich oblíbených restaurací – by nevěděli, čím to nahradit. Museli byste jít do etnických restaurací, abyste dostali zajímavé zeleninové jídlo. Není to náhoda, že v etnických restauracích vědí, jak připravit velice chutná vegetariánská jídla. „Naštěstí mají bohaté zkušenosti po celém světě, protože veškerá tradiční strava je založena na rostlinách,“ říká pan Willet.

Ještě k tomu italské, mexické a další etnické restaurace se zamerikanizovaly tak, že jejich zelenina byla z většiny nahrazena masem a sýrem. A to je ostuda. V Asii a v  oblasti Středního moře je vaření s ovocem a zeleninou uměním. Například Italové nedávají na pizzu velké množství masa ani sýra. Já jsem si dala nedávno v  tradiční italské restauraci tenkou křupavou pizzu bez sýra – jen čerstvá bazalka, rajčata a česnek. Byla naprosto skvělá.